V našem geologickém divadle jsme vás zavedli do místa vzniku žuly hluboko pod zemským povrchem. Tam, kde nyní stojíme, byl dobře před třemi sty miliony let pekelný žár. Žhavá roztavená hornina stoupala vzhůru v útvarech připomínajících velké bubliny nebo pronikala úzkými dutinami. Horninová kaše pak pomalu chladla a tuhla. Složky horniny, tedy minerály, zkrystalizovaly. Mnoho lidí si ještě ze školy pamatuje tři nejdůležitější – živec, křemen a slídu.
Nejprve ztuhne slída, pak živec a nakonec vše dohromady speče „vyplňovač mezer“ – křemen. Z horninové kaše se stane pevná krystalická žula.
Aby se tato „vychladlá krev země“ mohla objevit v dnešní krajině, muselo být zvětráváním odstraněno nadloží.
Výrazné formy zvětrávání žuly jsou charakteristické pro náš region. K vidění jsou skalní věže a kamenná moře, skalní suky a bochníkové balvany.
Za těmito formami se ukrývá charakteristická vlastnost žuly: má zřetelnou tendenci štěpit se pravoúhle. Tato vlastnost ovlivňuje její zpracování a použití. Dlažební kostka, která byla vyrobena snad miliardkrát, je v žule jakoby předprogramována.
Nechte na sebe působit zvláštní estetiku zdejšího „drahokamu“. Obzvlášť dobře vynikne na výrazně zvětšených záběrech tence leštěné a podsvícené žuly. Tyto obrázky vás budou provázet na cestě dolů do naší minerálové štoly. Prozatím na slyšenou!
