S rozmachem těžby žuly se lom stal pracovištěm velkého množství lidí v Bavorském lese. Lomy v té době odtěžily celá úbočí hor. Běžně se prováděly odstřely, aby se surové bloky oddělily od skály. Těžké náklady se na pracoviště přemisťovaly pomocí otočných jeřábů a vozíků na kolejích. Tyto procesy vám podrobněji vysvětlím venku v našem ukázkovém lomu.
Zaškolení i vyučení kameníci si v lomech obvykle vydělávali na živobytí v úkolové mzdě. To znamená, že nebyli placeni podle odpracovaných hodin, ale podle počtu kusů.
Nekvalifikovaní dělníci naproti tomu dostávali denní mzdu a vykonávali hrubé a těžké práce v lomu: Mezi tyto práce patřilo vyklízení s krumpáčem a lopatou, přeprava kamenů z lomu do pracovních dílen nebo nakládka hotových kamenů. Stejně těžkou práci vykonávaly i ženy, ale dostávaly zpravidla nižší mzdu než muži.
Typickou ženskou prací bylo namáhavé broušení a leštění kamenů. O náročnosti této práce si můžete udělat představu na základě velkého brusného bloku. Zkuste si to a představte si, že byste tuto práci museli denně vykonávat po celé hodiny!
Na obrazovce nad sebou můžete vidět snímky lomů z první poloviny 20. století. Není pochyb o tom, že lidé v lomech vykonávali opravdu velmi těžkou práci. Přesto měli kameníci na tuto dobu před mechanizací většinou hezké vzpomínky. Ticho v lomu hrálo významnou roli: bylo slyšet cvrlikání ptáků, byl čas popovídat si se spolupracovníky, možná si i společně zazpívat. A tempo práce jste si do značné míry určovali sami.
Později ale měly nastat velké změny. O tom vám budu vyprávět už za malou chvíli. Uslyšíme se opět vzadu u velkého zeleného stroje.