Budova, před kterou stojíte, má dvě funkce. Vlevo vidíte jídelnu, vpravo lomovou kovárnu.
Ve větších továrnách se běžně zřizovaly jídelny. Její vedoucí nabízela v poledne teplé pokrmy, nebo si dělníci mohli ohřát jídlo, které si přinesli s sebou. Jídelna fungovala také jako místo, kde se dělníci mohli ohřát, protože byli v lomu a v otevřených dílnách vystaveni povětrnostním vlivům prakticky bez jakékoliv ochrany.
O jídelně se traduje mnoho historek, které vyprávějí o nadměrné konzumaci alkoholu a pondělních bezdůvodných absencích v práci. Naprostá většina kameníků si to ale nemohla a ani nechtěla dovolit. Přesto stále ještě přetrvávají přehnaná tvrzení o násilnických a na alkoholu závislých kamenících.
Ostrá ocel je přinejmenším stejně důležitá jako svačina. Každý lom proto potřeboval kovárnu. Nástroje, které byly na tvrdou žulu hojně využívány, se musely pravidelně obnovovat. Každý kameník měl v kovárně svou vlastní polici, kam odkládal opotřebované nástroje a kde je nacházel zocelené a nabroušené.
Podívejme se nyní blíže na pracoviště kameníků. Pokračujte podél břehu jezera až ke skalní stěně. Tam se opět uslyšíme.
